Vysoké školy chtějí po ministerstvu školství deset miliard
Velkovýroba vysokoškoláků je, dovedeno do důsledků, další z danajských darů dotační politiky EU. Díky ní totiž přitéká do rozpočtu vysokých škol až deset miliard korun ročně, což umožnuje platit vysokoškolské zaměstnance a udržovat na studiu vysokých škol zřejmě až 40% z ročníků 1990 / 1996, to jest naši porevoluční generaci mladých lidí. Vůbec se v tomto krátkém zamyšlení nechci zabírat filosofickými otázkami, zda se takto vysokoškolskými studiemi „promořená“ mladá generace postará o naši republiku lépe či hůře než moje generace, v níž převažovali vyučení a maturanti.
Jde mi v této chvíli jen a pouze o fakt, že k pokračování dosavadní vzdělávací politiky „každý druhý inženýrem“, nebo alespoň bakalářem, nebudou podle dosavadních předpokladů po roce 2020 k dispozici peníze z evropských dotací a budeme tedy stát před otázkou, kde oněch chybějících deset miliard sebrat a nekrást. Ministryně školství se již nechala slyšet, že počítá se zvýšením dotace ze státního rozpočtu do vysokých škol po roce 2020 o 5 miliard, tedy o polovinu vysokými školami požadované částky. Počítá se s tím, že s druhou polovinou si vysoké školy „nějak poradí“.
Je zřejmé, že vysoké školy nejsou vůbec ochotny ani na vteřinu uvažovat o tom, že po skončení dotací žádné další peníze nepřijdou a bylo by v takovém případě nutné snížit stav studentů na vysokých školách možná na polovinu současného stavu. Dotační politika z let 2007/2013 a v současném období 2014/2020 tak přivodila vysokoškolský boom, vedla k nesmírnému zvýšení počtu studentů a vysoké školy by rády v této politice „hojnosti“ pokračovaly i dále.
Nyní se propírá na veřejnosti případ dotace na ČVUT Praha a rektor této školy je vyzýván k odstoupení, protože v žádosti o dotaci figurují jména zaměstnanců ČVUT, kteří na projektu nejen nepracují, ale dokonce odmítají s tímto projektem mít cokoliv společného. Je to křiklavý případ zneužití dotace, ale nevezměte si 80 milionů, když vám je někdo „schopný“ či „všehoschopný“ sežene. Rektor ČVUT jen doplácí na naprosto zcestný systém přidělování dotací na základě známostí a zákulisních dohod. Není třeba si dělat žádné iluze, že jiné projekty jsou o tolik lepší. Vůbec nezpochybňuji, že se v rámci evropských projektů nepodařilo leccos dobrého vykonat a že vysoké školy tímto způsobem získaly špičkové vybavení. Je ale zásadní otázkou, zda výzkumné kapacity takto vybudované mají šanci na existenci bez dotačních prostředků pouze a jenom na základě smluvního výzkumu, tj. výzkumu, který si objednají za své peníze výrobní podniky s cílem zvýšit konkurenceschopnost svého výrobního portfolia.
Jen okrajově nebo vůbec se diskutuje problematika budovaných výzkumných center, která se buď jen tak tak podařilo dokončit, či ještě před dokončením zkrachovala.
Hitem posledních let je zejména „znalostní ekonomika“, když se zdůrazňuje význam vědy pro rozvoj společnosti. Bezpochyby význam vědy, jejích objevů a zejména aplikací v reálné ekonomice je zřejmý. Vůbec si však nejsem jistý, a jsem naopak velmi nejistý z tvrzení, že „promoření“ naší mladé generace vysokoškolskými tituly se automaticky rovná „znalostní ekonomice“. Tvrdím, že méně je v tomto případě více a že se Gaussova křivka vyznačující inteligenční schopnosti v každém ročníku nechá znásilnit tak, aby polovina ročníku získala vysokoškolské tituly. Toho lze dosáhnout jenom tím, že se sníží nároky na kvalitu vysokoškoláka a naši vysokoškoláci jsou tak povětšinou jen o trochu lépe informovaní maturanti a český stát to stojí na nákladech možná 20 miliard korun.
Vraťme se však k zásadní otázce, zda je správné z prostých kupeckých počtů nadále dotovat vysoké školy ze státního rozpočtu a uvažovat dokonce o tom, zda ze státního rozpočtu plně vykrýt oněch 10 miliard, které nebudou k dispozici po roce 2020 z dotací.
Na scénu by se totiž měla opět dostat otázka, zda sprosté slovo „školné“ by se opět nemělo vrátit do hry. V Česku je přibližně dvě stě tisíc vysokoškoláků. Školné v řádu 25000 Kč za semestr by dokázalo do vysokých škol přinést - světe div se - právě deset miliard korun! Ačkoliv socialisté, kteří vedou naši současnou vládu, o školném nechtějí nic slyšet, byla by to cesta jak dostat do vysokých škol finanční prostředky a současně zvýšit motivaci k tomu, aby jí každý student dokončil co nejdříve a tudíž s co nejnižšími náklady. Vyprávějte to ale Bohuslavu Sobotkovi! Sobotka a jeho strana důsledně zlikvidovala a likviduje aktivitu jedince a mlží něco o „nárocích na bezplatné vysokoškolské studium“. To je stejný nesmysl jako „bezplatné zdravotnictví“. ČSSD ale není osamocena, pomáhají jí koaliční partneři, se kterými se ale právě ČSSD snaží „zatočit“ pomocí zákona „Antibabiš“. A například tolik mediálně propagovanou EET (již jsem slyšel reklamu o 18 miliardách získaných na výběru daní po zavedení EET v médiích) pomáhá do života prosazovat právě Andrej Babiš, kterému právě ČSSD nemůže přijít na jméno. Jaké paradoxy.
Školné, které jsem v tomto článku zmínil, nemůže být samozřejmě všelékem. Nicméně, neudržitelnost „bezplatného vzdělávání“ je dnes zřejmá natolik, že jen čeká na toho, kdo ho správně uchopí a vyhraje s ním volby.
Jan Bartoň
Koalice SPOLU má „problém“
Podle volebního modelu společnosti KANTAR by v březnu skončily mimo sněmovnu TOP 09 a KDU-ČSL, pokud by kandidovaly samostatně. SPOLU by získalo o 14 % méně než ANO.
Jan Bartoň
Je úkolem politiků strašit válkou?
Josep Borrell, takto Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, se pustil do analýzy a výsledkem je další varování před válkou s Ruskem.
Jan Bartoň
Liberální demokracie (ne)má monopol na pravdu
Pokud sleduji politiky i komentátory horující pro tak zvanou „liberální demokracii“, pozoruji podobné výrazy o „jediné cestě zaručují pokrok společnosti“ jako v případě jiných quasi demokracií.
Jan Bartoň
Slovenské prezidentské volby – Slováci neposlechli „dobré české rady“
Obě kola voleb prezidenta na Slovensku jsem sledoval prostřednictvím RTVS 24. Druhé kolo občas i na ČT 24. A bylo na co koukat.
Jan Bartoň
NATO ví, co chce, neví, jak toho dosáhnout?
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při oslavách 75. výročí založení NATO potvrdil, že NATO bude dále podporovat Ukrajinu. Vyjádřil se i k její budoucnosti.
Jan Bartoň
EU potřebuje o milion víc legálních migrantů a německá realita
Stačí se jen trochu začíst do článků o problematice imigrace do EU, zejména Německa, abychom si jasně uvědomili rozdíl mezi přáním a realitou, řekl bych až „hodně tvrdou“.
Jan Bartoň
Covid: Pfizergate nebo bouře ve sklenici EU?
S údivem jsem podobně jako řada čtenářů pročetl zprávu o tom, jak předsedkyně EK Ursula von der Leyenová dojednala nákup vakcín proti covidu, uveřejněnou na 1.4.2024. Že by apríl?
Jan Bartoň
Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem
Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.
Jan Bartoň
České silnice a dálnice – jde o život
Nedávno jsem musel absolvovat několik cest přes celou republiku a potvrdil jsem si, že jízda po českých silnicích i dálnicích chce nejen pevné nervy, ale i hodně štěstí.
Jan Bartoň
Babiš je rizikem ... a co z toho vzešlo
Sleduji s hlubokým povzdechem akci „Babiš je bezpečnostním rizikem pro Česko“, která se koná na půdě poslanecké sněmovny. Babiš může být spokojen-nemluví se o ničem jiném než o něm.
Jan Bartoň
Macron: Preferuji strategickou nejednoznačnost
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes hovoří zcela odlišně než po začátku ruské agrese proti Ukrajině. Nejprve se snažil s Ruskem komunikovat, nyní je včele politiků, kteří by chtěli poslat vojáky na Ukrajinu.
Jan Bartoň
3. světová válka (ne)začala
Již nejméně dva lidé z Ukrajiny tvrdí, že již probíhá 3. světová válka. Naposledy se tak vyjádřila bývalá vicepremiérka Ukrajiny.
Jan Bartoň
Pacifista Babiš má skoro 40 procent
Poslední průzkum volebních preferencí připravený agenturou KANTAR pro ČT ukázal zdrcující prognózu pro vládní strany. Údajný „pacifista“ Andrej Babiš na čele hnutí ANO má vysoký náskok.
Jan Bartoň
Tip na parádní prohlídku – Klášter Šternberk
Navštívili jsme klášter ve Šternberku, který po desetiletích devastace vstává díky svému majiteli – městu Šternberk – doslova a do písmene z mrtvých.
Jan Bartoň
Na jadernou válku není připraven nikdo
Pod scestným titulkem Západ je na jadernou válku připraven, shodli se experti. Může Rusko své výhružky naplnit? se opakují opět ty samé argumenty o údajné připravenosti Západu na jadernou válku.
Jan Bartoň
Ukrajina nemá zbraně a vojáky
Ruská agrese proti Ukrajině už trvá déle než dva roky a situace Ukrajiny je doslova tragická. Její vojáci nemají zbraně a zřejmě jich není na frontě tolik, kolik by situace vyžadovala.
Jan Bartoň
Macron není Fico?
Poté, co se slovenský premiér vyjádřil k tomu, že „některé státy chtějí poslat své vojáky na Ukrajinu“, oznámil Emmanuel Macron, že v tomto ohledu „neexistuje jednota“.
Jan Bartoň
Česko chce legalizovat konopí a zakazuje HHC
Podle pirátky a drogové expertky Michailidu je alkohol nebezpečnější než HHC. Česko získalo „souhlas“ se zákazem prodeje HHC z Bruselu.
Jan Bartoň
Biden považuje na největší existenční hrozbu pro lidstvo klima
Joe Biden se ve své předvolební kampani vyjadřuje i o zahraniční politice. Označil sprostým slovem ruského prezidenta a vyjádřil se o existenčních hrozbách.
Jan Bartoň
Biden věří, že Kongres pomoc Ukrajině schválí
Ve vězení zemřel největší kritik Vladimira Putina Alexej Navalnyj, ukrajinská armáda se stáhla z Avdijivky a na Bezpečnostní konferenci v Mnichově se dál diskutovalo o pomoci Ukrajině.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2650
- Celková karma 31,95
- Průměrná čtenost 2023x