Daj-li medaili nebo nedaj-li

Fraška s oceněním Jiřího Bradyho je jen důkazem toho, že si Miloš Zeman přisvojil pravomoci, které mu sice patří, ale on je „tvůrčím způsobem“ rozvinul. Nemohl jsem si ani nevzpomenout na Antona Špelce, ostrostřelce.

Medaile a vyznamenání patřily vždycky k Habsburské monarchii.  Vlasta Burian nám to s grácií předvádí již více než osmdesát let v komedii Anton Špelec, ostrostřelec. Padne tam i známé „Císař pán je vůl“ aby nakonec všechno dobře dopadlo a vyznamenání přišlo „na prsa“.

Již třetí rok se kolem vyznamenání ke státnímu svátku dějí velmi „nestandardní“ věci.  V roce 2014, kdy se navíc blížilo dvacáté páté výročí listopadového převratu, se Zeman nelichotivě vyjádřil o některých účastnících listopadových událostí a vznikla z toho akce s červenými kartami, vloni rozvířilo „slavnostní“ atmosféru nepozvání některých představitelů vysokých škol a všeobecně Miloš Zeman bojoval s vysokoškolskou obcí tím, že odmítl jmenovat profesory některé navržené kandidáty.

Letos bylo jakoby dlouho „ticho po pěšině“, aby se nakonec ukázalo, že to bylo ono pověstné „ticho před bouří“. Aféra „Brady“ má všechny atributy české malosti. Nejprve se podle tvrzení ministra kultury Daniela Hermana potká on a Miloš Zeman na Slovensku, přičemž mu Zeman sděluje, že neudělí státní vyznamenání jeho strýci Jiřímu Brady, pokud se Herman setká s dalajlámou. Herman toho „statečně“ nedbá, s dalajlámou se sejde (a na ministerstvu kultury!), čímž podle Hynka Kmoníčka „porušil pravidla“ - pointa je v tom, že se měl s dalajlámou setkat „po práci“.  Načež Herman v ČT na prezidenta všechno „práskne“, s dalajlámou se náhle cítí potřebu setkat kdekdo, vyvěšují se „na protest“ vlajky svobodného Tibetu. Jiří Brady s manželkou přijíždějí do Česka a stanou se součástí politického zápasu mezi Hradem a „podhradím“.

Miroslava Němcová v ČT zřejmě uhodila „hřebíček na hlavičku“, když o Zemanových aktivitách před udílením státních vyznamenáních hovořila v pořadu Události, komentáře jako o promyšlené hře s českou veřejností.  Mimo jiné dodala i to, že Zeman od počátku výkonu své funkce vsadil na konfrontaci. Dodávám, že konfrontaci s politikou, pro kterou jeho mluvčí Jiří Ovčáček používá termín „pražská kavárna“.  A dlužno dodat, že mu tato politika přináší preference stále většinou nad 55% s krátkým obdobím po listopadu 2014, kdy se jeho popularita propadla až o 20%. Poté však nastoupila u Zemana jeho výřečnost, s níž s přehledem kritizoval kde koho z EU, na kterou ještě před lety pěl jen samou chválu. Stal se zásadním odpůrcem islamismu a masové migrace do EU a jeho popularita se vrátila tam, kde byla před listopadem 2014.

Aféra „Brady“ bude mít zcela jistě pokračování, když Ovčáček slíbil „zásadní informace“ na tiskové konferenci v úterý 25. 10. 2016. Podnikatel Radim Jančura vylepil na jihu Moravy billboardy s podobiznou Michala Haška a s textem „Kdo lže, ten krade“. Kdo lže v tomto případě anebo jak Jiří Brady řekl v ČT24 - kdo nemluví pravdu? Obávám se, že skalním  příznivcům Miloše Zemana je to stejně jedno.