Stát jako zahrádka

Pan Marek Šnobr tvrdí, že by mu plot na státních hranicích nevadil. Argumentuje tím, že má kolem svého pozemku plot, aby na něj nemohli „nebezpeční lidé“.

Porovnávat neporovnatelné je metodou často používanou. Plot kolem svého pozemku a domu má dnes v Česku každý, jak ale víme, kolem paneláků žádné ploty nejsou a kolik tam chodí „nebezpečných individuí“.  Už slyším námitky, že kolem paneláků nejsou pozemky, které by byly ve vlastnictví „ubytovaných“.  Nikdo z paneláku se přeci nepůjde posadit v plavkách pár metrů od domu, aby si tu „vypil svou kávu“.  Na to má kuchyň, balkon nebo lodžii.

O.k. – všechny pozemky v katastru České republiky někdo vlastní. Co kdyby si České lesy prosadily, že se do lesa nebude chodit, protože tam „nebezpeční lidé“ dělají nepořádek a mohou les zapálit. Ostatně, někteří majitelé soukromých lesů svůj les oplocují též.  

Nebuďme proto „troškaři“, uzákoňme, že si každý majitel svého pozemku bez ohledu na jeho využití musí svůj pozemek oplotit.  Oploťme pole, lesy, louky, vždyť existuje tisíce důvodů, proč by do lesů, polí a luk neměli „nebezpeční“ lidé chodit.  Do lesa budou chodit na povolení jenom myslivci, houbaři mají smůlu. Na pole budou jezdit jenom majitelé pozemků v případě, že tam musí orat, vláčet, sít a sklízet. Na louky rovněž.

Plot kolem Česka musí být ten nejlepší z nejlepších. Musí mít alespoň 10 metrů, co 100 metrů jedna pozorovací věž,  rovněž vhodnou výbavou bude zabezpečení proti podkopání a detektory ,které odhalí případné budování tunelů pod plotem.

To by byl čert, aby se pak k nám nějaký islamista dostal. A co na to normální lidé?